Ekonomické rozhodování

rozhodování?
Každé rozhodování obsahuje i utopené náklady – náklad, který nemůžeme

ušetřit, patří vždy ke konkrétnímu rozhodování
Náklady příležitostí – studium – co je klíčové, co opravdu chci? Podstatou nákladů je obětovaná příležitost, tj. výnos nebo zisk, který bychom mohli získat v jiné příležitosti
Jak racionalizovat? Jak stanovit užitek – vztah mezi náklady a užitkem

starých řádů a tradic – „laboratoř moderny“
Na jedné straně

vykořisťování, bída a ponížení, odčerpávání obrovských hodnot do „mateřských zemí“ a deformaci hospodářské struktury
na druhé straně zrychlení hospodářského růstu v některých regionech, prvky civilizačního pokroku a vznik takových společenských struktur a sociálních vrstev, bez nichž by nemohlo dojít k postupné emancipaci národů v koloniích a závislých zemích a posléze k získání národní nezávislosti
význam kolonií pro evropské mocnosti: plnily funkci potravinových a surovinových doplňků evropských zemí, odbytiště zboží z „mateřských“ zemí a oblastí přijímající evropský relativně přebytečný kapitál a vystěhovalce

následků kolonialismu
Po druhé světové válce došlo k mocenskému úpadku a

poklesu prestiže řady koloniálních mocností, posílení sebevědomí a vůle k emancipaci obyvatel kolonií, stejně jako k narůstajícímu odporu veřejného mínění v evropských zemích ke kolonialismu a tlaku USA a SSSR ve prospěch dekolonizace
V Asii, Africe a Latinské Americe se koloniální vlády zhroutily pod náporem národně osvobozeneckých hnutí. Na řadě míst se rozhořely krvavé války (např. korejská válka, vietnamská válka, alžírská válka).
V jiných případech byly bývalé kolonie integrovány do státu nebo jim byla dobrovolně přiznána samostatnost, přičemž byla upřednostněna ekonomická spolupráce před nákladnou a zastaralou přímou nadvládou.

počtem obyvatelstva, zaostalými formami zemědělství a řemesel, hospodářskou slabostí, zvláště

nedostatkem kapitálu, vzdělaných odborníků a nedostatečně vyvinutou infrastrukturou
V řadě států se k moci dostaly vojenské diktatury, docházelo k revolucím, převratům, náboženským střetům a válkám o hranice
Napětí vyplývalo z rozdílů mezi městem a vesnicí či z etnických, náboženských a jazykových rozporů. Většina zemí třetího světa zůstala dodavateli surovin jako v koloniální době.
Vážným problémem zůstávají zadlužení, přírodní katastrofy, AIDS a války.

Egypt (1922), Saúdská Arábie (1927), Irák (1930) a Irsko (1937)
Po

1945 - např. vznik Izraelu (1948), Jordánsko, Barma, Indonésie, Vietnam, Kambodža, Pákistán, Filipíny, Čína
1955 – konference v Bandungu na Jávě (Indonésie) 29 asijských a afrických států (včetně Číny a Vietnamu, ale také Turecka) – zákl.cíle - mírové soužití států, hospodářská a technická spolupráce, pomoc mezi národy, úplná likvidace kolonialismu, vyloučení rasové diskriminace a uznání práva na sebeurčení pro všechny národy světa.
Afrika, v letech 1956-57 - samostatnost např. Súdán, Tunisko, Maroko, Ghana, rok 1960 rok Afriky – 17 samostatných států: Zair (Kongo), Gabon, Somálsko, Čad, Niger, Mali, Mauretánie, Kamerun atd.

(ústava, parlamenty, správa, armáda)
Přes modernizační úsilí přetrvávaly staré formy: tajné

spolky, sekty, kmenové svazy
Napětí vyplývalo z rozdílů mezi městem a vesnicí, rozdílů etnických, náboženských, jazykových z rozporů mezi vzdělanou horní vrstvou a skupinou analfabetů
Výsledek - revoluce, právní nejistota, rasová diskriminace, náboženská nenávist (hinduisté proti muslimům), intervence (Čína v Tibetu), války (Indie, Pákistán)
Národ – národní hrdost, strany, odbory, armáda působily jako prvky národního státu, který často vznikl v nahodilých hranicích
Politická elita – vojenské diktatury – střet tradičních vůdců a důstojníků vyškolených Evropany

uspořádání feudálního typu s bohatou horní vrstvou a chudými zemědělskými dělníky
jejich

soc. ochranou byla velká rodina. její zánik vedl k polit. radikalizaci v měst. chudinských čtvrtích
technicko-průmyslová zaostalost (nízká produktivita práce), zisky plynuly zahr. koncernům a horní vrstvě
Ta chrání své bohatství (pozemky, drahé kovy), bránila se soc. pozemkovým reformám
populační exploze, chudoba, hlad, nemoci
hosp. úspěchy nezastavily zbídačování, vlastní kapitál se nemohlo vytvořit, hospodářská a pracovní morálka
neexistovalo myšlení orientované na úspěch a prestiž, chybí střední a vzdělaná vrstva, spořivost a pracovní disciplína.

jednu desetinu průmyslové výroby světa. Např. v Jižní Americe jen necelých

10% obyvatelstva pracovalo v sekundárním sektoru (průmysl, řemeslo, stavebnictví), zatímco kolem ¾ žilo v zemědělství, lesnictví a rybářství
Oblasti trpí jednostrannou orientací na suroviny: země kolem Perského zálivu ropa, Malajsie – kaučuk a cín, Srí Lanka čaj a kaučuk, v Barmě rýže, v Nigérii ropa a kakaové boby, v Kolumbii káva, v Chile měď, na Kubě cukr a tabák
Rozvojová pomoc - kapitálová pomoc – pomocí darů, příspěvků, daňových výhod pro soukromé investice, dlouhodobé úvěry, převážně přes Světovou banku a jiné organizace OSN, EHS, OECD.;
personální pomoc – porady expertů, vzdělání studentů, praktikantů, učitelů, udělování stipendií; technická pomoc na rozvoj průmyslu, dopravy a škol; garance cen dlouhodobými hospodářskými smlouvami

Číny, od 2011 také Jižní Afrika
Poprvé použito v 2001 od

banky Golden Sachs (BRIC) – tyto země měly tvořit v roce 2050 dominantní ekonomickou skupinu
Dnes – BRICS - přibližně 26,6 % územní plochy všech zemí a žije v nich 42,2 % obyvatelstva planety
Přizvání Jižní Afriky – prosadila Čína, posílení její pozice v Africe
Původně nesourodý novinářský konstrukt – postupně přibývají politicko-ekonomické aktivity
Březen 2012 – summit v Novém Dillí – cílem vytvoření mezinárodní rozvojové banky – úvěry v národních měnách, nikoli v dolarech.

se dopravní zařízení a chemický a petrochemický průmysl (související s těžbou

a zpracováním hlubokomořské ropy). Pro Brazílii je velice významná domácí poptávka, podobně jako pro Indii. Z hlediska exportu se Brazílie prosazuje díky svému nerostnému bohatství i zemědělství
Nevýhody – sociální nerovnost, vysoké státní výdaje, technokratické projekty (přehrady, budování hl. města), otázka deštných pralesů, kriminalita, korupce
Rusko – silné postavení v exportu ropy a zemního plynu
Nevýhody – závislost na cenách na burze, nízká efektivita, produktivita práce, nedostatečná technologická úroveň

síla, informační technologie, znalost angličtiny, neoliberální reformy
Nevýhody: zastaralá infrastruktura, sociální

nerovnost, náboženské problémy, chudoba
Čína – nejdynamičtější růst, období zrychlené industrializace, rozvoj služeb, klíčové zemědělství a těžký průmysl, levná pracovní síla
Nevýhody: velké regionální odlišnosti, sociální nerovnost, životní prostředí, závislost na těžkém průmyslu
Jižní Afrika – oblast služeb, angličtina, vazby na vyspělé státy, průmysl
Nevýhody: sociální nerovnost, dědictví apartheidu, problém zemědělství